Když mluvíme o senzorických zónách, jedná se o soubor oblastí těla a okolí, kde se integrují všechny smyslové podněty – hmat, sluch, zrak, propriocepce i vestibulární vjem. smyslové zóny jsou klíčové pro to, jak pociťujeme svět a jak reagujeme. Senzorické zóny ovlivňují naši schopnost soustředit se, regulovat emoce a zvládat stres. V praxi to znamená, že když jsou některé zóny přetížené nebo podvýrazněné, může se objevit porucha zpracování senzorických informací, která se často vyskytuje u lidí s autismem nebo ADHD. Taková porucha pak vyžaduje speciální přístup, a právě zde vstupuje pracovní terapie – metodika, která pomáhá nastavit rovnováhu mezi podnětem a reakcí, a tím zlepšit funkční každodenní chování.
Další klíčové pojmy, které s senzorickými zónami úzce souvisejí, jsou senzorická integrace a senzorický diet. Senzorická integrace představuje soubor technik, které pomáhají „vyčistit“ nebo „zvýraznit“ určité zóny, aby se tělo cítilo pohodlněji. Například děti s autismem často bojují s takzvanou taktilní defenzí – nepříjemné pocity při doteku – a senzorický diet může zahrnovat cílené aktivity, jako je masáž, vonná terapie nebo balanční cvičení, aby se tato zóna postupně zkrotila. V praxi to funguje tak, že terapeut společně s klientem vytváří plán, který střídá klidné a stimulující činnosti, čímž podporuje adaptaci mozku. Tento přístup se osvědčuje nejen u dětí, ale i u dospělých s ADHD, kde pomáhá snížit hyperaktivitu a zlepšit soustředění. Tyto techniky jsou často doplněny o jednoduché domácí cvičení, která můžete jednoduše zařadit do denního režimu – třeba krátké procházky s různými povrchy pod nohama nebo hraní s modelínou na rozvoj propriocepce.
Pokud u sebe nebo svého dítěte zaznamenáváte neklid, podrážděnost nebo potíže s koncentrací, zkuste nejprve mapovat hlavní senzorické zóny: hmatové (např. oblečení, dotek), sluchové (hlasitost, hudba), vizuální (světlo, barvy) a vestibulární (pohyb, rovnováha). Poznamenejte, která zóna vám přináší radost a která stres. Následně vytvořte senzorický diet – střídání „vypínacích“ aktivit (např. tichá čtení) a „zapínacích“ (např. rychlá hra na míčku). Pokud se objeví silná reakce, například úzkost v hlučném prostoru, můžete použít techniku „přetížení a uvolnění“: krátce zvýšit hluk (např. 5 sekundovým hudebním úryvkem) a okamžitě následovat klidnou činnost. Tento princip je podobný tomu, co popisují naše články o motivaci v terapii a krizovém plánování – jde o řízené podněty, které pomáhají klientovi zůstat v bezpečí a posouvat se vpřed. Všechno to najdete podrobně v naší kolekci článků, kde se můžete inspirovat konkrétními postupy, od praktických tipů pro rodiče dětí s autismem až po strategie pro dospělé s ADHD. Ponořte se do dalších příspěvků a objevte, jak můžete senzorické zóny využít ke zlepšení kvality života a ke klidnějšímu každodennímu fungování.
Praktický průvodce, jak upravit terapeutické prostředí pro autisty pomocí senzorické hygieny. Zjistíte, co je senzorická hygiena, jak vytvořit senzorické zóny a jaké úpravy přinášejí konkrétní výsledky.
ČÍST VÍCE