Bezpečí v terapii: Co to znamená a proč je nezbytné

Bezpečí v terapii je bezpečí v terapii, prostředí, kde se člověk může otevřít bez strachu z osudného hodnocení nebo odmítnutí. Also known as emocionální bezpečí, it je to, co umožňuje, aby se všechny ostatní techniky – od KBT až po EMDR – vůbec mohly projevit. Bez toho je terapie jen rozhovor, který nevede nikam. Když se cítíte bezpečně, přestanete si hrát role, přestanete se bránit a začnete skutečně mluvit – o tom, co vás trápí, o tom, co se snažíte skrýt, i o tom, co se bojíte říct.

Toto bezpečí nevzniká samo. Vzniká z terapeutické aliance, společného pouta mezi klientem a terapeutem, založeného na důvěře, respektu a konzistenci. Je to jako soudní proces, kde obě strany musí věřit, že pravidla jsou spravedlivá a že protistrana nechce vaše tajemství použít proti vám. Když terapeut nezvládne aktivní naslouchání, když vás normalizuje jen povrchně, nebo když se chová jako „odborník na vás“ místo jako průvodce, toto pouto praskne. A když praskne, terapie ztrácí smysl.

Bezpečí také znamená, že se nebudete bát říct: „Cítím se jako zradený.“ „Nemám to pod kontrolou.“ „Myslím si, že jsem špatný.“ A že to neznamená, že vás terapeut okamžitě „napraví“ nebo vám dá rychlý tip. Bezpečí je i to, že vás terapeut neodradí od vlastních pocitů – ani když jsou nevýhodné, ani když jsou nepříjemné. To je to, co vidíte v článcích o přenosu, o konfliktech s terapeutem, nebo o tom, jak mluvit o sebevražedných myšlenkách – všechny tyto témata vyžadují, aby se člověk cítil bezpečně, aby mohl přiznat, že mu je špatně.

Nejde o to, aby terapeut byl milý. Jde o to, aby byl spolehlivý. Aby dodržoval hranice. Aby nevyužíval vašeho důvěřování. Aby vás nezatěžoval svými vlastními potřebami. To je to, co rozlišuje kvalifikovaného terapeuta od někoho, kdo jen „poslouchá“. A to je přesně to, co se učíte v článcích o ověřování kvalifikací, o supervizi, nebo o tom, jak se vyhnout špatnému terapeutovi.

Bezpečí v terapii není luxus. Je to základní podmínka pro každý druh změny – ať už jde o PTSD, úzkost, strach z opuštění, nebo o to, jak se naučit znovu důvěřovat sobě. Když se cítíte bezpečně, vaše mozek přestane být v režimu „přežití“ a začne být v režimu „růstu“. A to je ten moment, kdy se stáváte tím, kým chcete být. V této sbírce najdete články, které vám pomohou poznat, kdy je bezpečí v terapii skutečné, kdy je jen iluze, a co dělat, když ho cítíte, že vás opouští.