Když mluvíme o akutním zhoršení, náhlém zhoršení psychického stavu, které může vést k ohrožení sebe nebo okolí, také známém jako krizová eskalace, je důležité vědět, jak reagovat. Krizová pomoc, okamžitá podpora poskytovaná specialisty přes telefon nebo online a krizová linka, bezplatná telefonní linka pro nouzové situace (116 123) jsou prvními nástroji, které můžete využít. Ve vztahu k fázovému přístupu, metodě, která rozděluje léčbu traumatu na stabilizaci, zpracování a integraci hraje akutní zhoršení často signál, že je potřeba vstoupit do stabilizační fáze. Tyto tři entity jsou tedy úzce propojené: akutní zhoršení vyžaduje okamžitou krizovou pomoc, která může být vedena přes krizovou linku a nasměrována k fázovému přístupu, pokud jde o trauma.
Nejčastější varovné signály jsou neovladatelné myšlenky, ztráta kontaktu s realitou, extrémní úzkost nebo depresivní epizoda, která končí samovražednými úmysly. Když se objeví tělesné příznaky – bušení srdce, dýchací potíže, pocit ztráty kontroly – je to znamení, že tělo také reaguje na psychický výpadek. V takovém momentu je žádoucí nepřemýšlet dlouho, ale jednat. První krok je zavolat krizovou linku a stručně popsat, co se děje; operátoři mají připravené rychlé intervence a dokážou poslat záchrannou službu, pokud je to nezbytné. Pokud je přítomna i fyzická zranitelnost (např. časté seškrcení dýchání, náhlá nevolnost), je rozumné přímo vytočit 155, protože tým profesionálů přijde přímo k vám.
Jakmile se situace ustálí, dlouhodobější podpora se často staví na fázovém přístupu. První fáze – stabilizace – zahrnuje techniky jako grounding (ukotvení do přítomnosti), regulaci dechu a vytvoření bezpečného prostoru. To je přesně to, co doporučují odborníci v článcích o fázovém přístupu k traumatu. Další fáze – zpracování – může zahrnovat EMEMDR, Prolonged Exposure nebo kognitivně‑behaviorální terapii, ale jen po tom, co je klient opět v relativně stabilním stavu. Třetí fáze – integrace – pak umožní spojit nové poznatky s každodenním životem.
V praxi to vypadá tak, že pokud hrozí akutní zhoršení, nejdříve voláme krizovou linku nebo záchrannou službu. Pak, když je klient v klidu, terapeut přejde k stabilizačním cvičením a připraví ho na další terapeutický krok. To je důvod, proč jsou články jako „Krizová linka vs záchranná služba“, „Kdy vyhledat krizovou pomoc při depresi a úzkosti“ nebo „Fázový přístup v léčbě traumatu“ tak důležité – doplňují se navzájem a tvoří kompletní obrázek, který vám pomůže projít i tím nejtěžším obdobím.
Protože se může jednat o situaci, která se opakuje, je užitečné mít připravený „akční plán“: 1) rychlé rozpoznání signálů, 2) okamžitý kontakt na krizovou linku (116 123) nebo záchrannou službu (155), 3) krátké techniky stabilizace (dechová cvičení, grounding), 4) následná terapie zaměřená na fázový přístup. V našem výběru článků níže najdete konkrétní návody, jak tyto kroky realizovat, kdy volat, а jaké terapeutické metody jsou nejvhodnější. Ponořte se do podrobných průvodců a získejte praktické tipy, které vám pomohou zvládnout akutní zhoršení a nastolit dlouhodobou stabilitu.
Přehled krizového plánování v terapii, jak vytvořit a aktualizovat individuální plán, digitální nástroje a konkrétní kroky při akutním zhoršení stavu.
ČÍST VÍCE