Psychologické násilí: Co to je, jak se projevuje a co s tím dělat

Psychologické násilí je emocionální zneužívání, formou násilí, které nezanechává fyzické stopy, ale ničí důvěru, sebevědomí a schopnost cítit bezpečí. Also known as tiché násilí, it includes constant criticism, gaslighting, isolation, and control—things that happen quietly, often in plain sight. Nejde jen o křik nebo urážky. Často to je ticho, když ti někdo přestane odpovídat, když ti někdo říká, že si to vymýšlíš, nebo když ti někdo odebírá přístup k přátelům, rodině nebo penězům. Tohle násilí nezanechává modřiny, ale zanechává vnitřní rány, které se dlouho nehojí.

Psychologické násilí se často skrývá v vztazích, včetně partnerství, rodiny nebo pracovního prostředí, kde se moc používá k ovlivňování a podřízení. V rodině to může být rodič, který ti říká, že jsi vždycky špatný, nebo sourozenec, který ti všechno přeškrtá. V práci to může být šéf, který tě vždycky znevažuje před ostatními, nebo kolega, který tě vylučuje z komunikace. A v lásce? To je ten, kdo ti říká, že jsi příliš citlivý, že to nebylo nic zlého, nebo že ti nikdo jiný nevezme. Toto není láska. To je kontrola. A tady se nejedná o jednu chybu. Jedná se o opakovaný vzorec, který ti postupně odebírá tvou hlasitost.

Co dělat, když to poznáš? První krok je přiznat, že to není tvá chyba. Druhý krok je hledat někoho, kdo ti pomůže to rozpoznat a zpracovat. Psychoterapie není o tom, jak se „napravit“. Je o tom, jak si znovu najít svůj hlas, své hranice a svou hodnotu. V našich článcích najdeš, jak se psychologické násilí projevuje v praxi, jak se od něj vzdálit, jak se vrátit k sobě a jak se vyhnout opakování. Někteří lidé se z toho vytrhnou s pomocí terapie, jiní potřebují podporu v rodině nebo práci. Každá cesta je jiná, ale všechny začínají stejně: tím, že přestaneš věřit, že to je normální.