Emocionální regulace dětí: Jak pomoci dítěti uklidnit a lépe reagovat

Emocionální regulace dětí je emocionální regulace dětí, schopnost dítěte rozpoznat, pochopit a řídit své emoce tak, aby neovládaly jeho chování. Also known as řízení emocí u dětí, it je základní dovednost, kterou děti neod birth nezískávají – musí se ji naučit, často s pomocí dospělých. Když dítě křičí, buší, nebo se úplně zavře, neříká to, že je "špatné". Říká to, že je ztracené v emoci a nemá nástroje, jak se z ní dostat. To není chyba dítěte – je to výzva pro dospělé, které ho vede.

Emocionální regulace dětí nejde jen o to, aby se dítě zamlčelo. Jde o to, aby se naučilo, že hněv, strach nebo smutek nejsou špatné – jen potřebují správný způsob, jak je vyjádřit. A to se učí v každodenním životě: když rodič přijde k pláčícímu dítěti, neříká "nepláč", ale "vidím, že jsi velmi smutný, chceš se k němu přidřežet?" – to je první krok k regulaci. Vědecky ověřené metody, jako je KBT u dětí, kognitivně-behaviorální terapie upravená pro dětské potřeby, která učí rozpoznávat myšlenky, emoce a chování, nebo rodičovský trénink, strukturovaný program, který učí rodiče, jak reagovat na emocionální výbuchy tak, aby dítě postupně získávalo kontrolu, fungují přesně proto, že se zaměřují na tyto základy. Dítě, které se naučí řídit emoce, lépe spolupracuje ve škole, má přátelé, a méně často trpí úzkostí nebo depresemi později v životě.

Ne každý pláč je pouhým výkřikem. Někdy je to signál, že dítě potřebuje pomoc, kterou nemůže vyjádřit slovy. A právě proto je důležité vědět, kdy je potřeba jít k psychologovi – ne až když je problém velký, ale už když se dítě často rozčílí, vyhýbá se kontaktu, nebo se vůbec nechce vyjádřit. V této sbírce najdeš praktické příběhy, metody a nástroje, které rodiče, učitelé i terapeuti používají, aby dětem pomohli překonat emocionální přetížení. Od jednoduchých technik, které můžeš použít hned dnes, až po komplexní terapeutické přístupy, které mění životy. Nejde o to, aby dítě neplakalo. Jde o to, aby se naučilo, že jeho city mají smysl – a že na ně není třeba bát se.