Co očekávat od terapeuta: Jak poznat kvalitní psychoterapii

Co očekávat od terapeuta? To není jen otázka, jak se chová – ale jak psychoterapie, proces, ve kterém se člověk učí lépe rozumět sobě a svým emocím prostřednictvím bezpečného vztahu s odborníkem funguje v praxi. Nejde o to, aby terapeut byl milý nebo vždy souhlasil. Jde o to, aby vás důvěrnost v terapii, právní a etická povinnost chránit vaše tajemství, s výjimkami jako je nebezpečí pro život nebo dítě respektoval. Když řeknete něco, co vás děsí, terapeut nesmí to prozradit nikomu – ani rodině, ani šéfovi. To není výjimka, to je základ. A pokud vás někdo přesvědčuje, že to není pravda, běžte pryč.

Co vás pak čeká ve skutečnosti? Nejprve se terapeut nesnaží vás „napravit“. Snaží se vás terapeutická aliance, vztah mezi klientem a terapeutem, který je základem úspěchu terapie – bez něj žádná technika nepracuje postavit. To znamená, že vás slyší – opravdu slyší. Když řeknete: „Cítím se jako odpad“, neřekne: „To není pravda, jsi skvělý.“ Řekne: „Zní to, jako byste se cítil zavržený. Co se stalo, že to tak cítíte?“ To je aktivní naslouchání – a je to jen začátek. Terapeut neřeší vaše problémy za vás. Ukazuje vám, jak na ně koukat jinak. A neříká vám, co máte dělat. Otázky, které vám klade, vás vedou k tomu, abyste na to přišli sami.

Nezapomeňte na kvalifikace psychoterapeuta, ověřené vzdělání, certifikát a pravidelná supervize, které zaručují, že terapeut nejen ví, co dělá, ale i, že to dělá bezpečně. V Česku se můžete setkat s lidmi, kteří se nazývají „psycholog“ nebo „konzultant“ – ale nemají žádný terapeutický vzdělání. Hledejte certifikát od ČAP nebo ČPtS, a zeptejte se, kdo je jejich supervizor. To není detail – to je otázka bezpečí. Když se necítíte bezpečně, když vás terapeut nějakým způsobem vytěžuje, když se vám zdá, že se snaží ovládat vaše emoce – je to signál. Terapie není o tom, aby vás někdo „zachránil“. Je o tom, abyste se naučili sami sebe poznat a podporovat.

A když se do něj zamilujete? To se stává. Často. To není láska – to je přenos. Terapeut to ví. A umí s tím pracovat. Pokud vám to řekne, že „to je normální“, a pak to ignoruje – je to chyba. Pokud vám to řekne, že „to je vážná věc“ a přestane vás léčit – je to taky chyba. Pravý terapeut to přizná, vysvětlí, a pak to použije jako nástroj – ne jako důvod k ukončení.

Tady najdete příběhy lidí, kteří se dostali do terapie s otázkou: „Co vlastně od něj očekávat?“ A našli odpovědi – ne v knihách, ale v sezeních, která je změnila. Někteří se naučili, že mlčení není odmítnutí. Někteří zjistili, že jejich strach z odmítnutí je jen starý vzorec – a že ho mohou přerušit. Někteří pochopili, že jejich terapeut nechce být jejich kamarád – ale jejich průvodce. Všechno to je tu. Všechno, co potřebujete vědět, než začnete. A všechno, co vás může ušetřit od zbytečných bolestí.