Fázový přístup v léčbě traumatu - proč je stabilizace před zpracováním klíčová

U lidí, kteří přežili těžké události, je často největší překážkou schopnost zůstat bezpečně v přítomném okamžiku. Bez stabilního základu se totiž při terapii hrozí reviktimizace - znovu oživení bolestivých vzpomínek, které může vést k dalšímu rozpadnutí. Fázový přístup (phase‑oriented) řeší tento problém tím, že pečlivě odděluje fázi stabilizace od fáze zpracování traumatu.

Co je fázový přístup?

Fázový přístup je systematická metoda, která rozděluje terapeutický proces do několika časově uspořádaných fází - nejprve stabilizaci, poté zpracování a nakonec integraci traumatu. První podrobný popis této metodiky přišla od Judith Herman ve své knize z roku 1992, ale v českém kontextu ji rozvinuli odborníci z Univerzity Karlovy a dalších institucí.

Klíčové fáze fázového přístupu

• Stabilizační fáze - tvorba bezpečného terapeutického prostředí, výuka emocionální regulace a budování copingových strategií. Průměrná délka je 6‑12 měsíců (studie UK 2015).
• Zpracování traumatických vzpomínek - opatrná expozice, práce s tělem a emocemi, často za využití metod jako EMDR nebo narativní terapie.
• Integrační fáze - propojení nově nabytých dovedností s každodenním životem, posílení identity a vztahových dovedností.

Stabilizační techniky, které fungují

Terapeuti během stabilizace využívají řadu ověřených nástrojů:

1. Grounding (ukotvení) - cvičení, která pomáhají klientovi vnímat tělo a okolí (např. 5‑4‑3‑2‑1 metoda).
2. Safe place - vizualizace bezpečného místa, kde lze „odjet“ v momentě přetížení.
3. Affect regulation - dýchací techniky, progresivní svalová relaxace, mindfulness.
4. Práce s tělem - somatické cvičení, tělesné skenování, pohybová terapie.

Podle analýzy 87 hodnocení na Poradna.cz (2022) tyto techniky během prvních šesti měsíců snížily počet disociativních epizod průměrně o 63 %.

Diagnostické nástroje a kritéria pro prodloužení stabilizace

Před zahájením zpracování se provádí důkladné vyšetření pomocí standardizovaných dotazníků:

• DES‑II (Dissociative Experiences Scale) - skóre nad 30 bodů signalizuje potřebu delší stabilizace.
• PCL‑5 (PTSD Checklist) - hranice 38 bodů.

Pokud alespoň jeden z testů překročí limit, doporučuje se prodloužit stabilizační fázi o 3‑6 měsíců (Evropské centrum pro traumatologii, 2020).

Vědecké důkazy o účinnosti fázového přístupu

Randomizovaná kontrolovaná studie publikovaná v Českém časopise pro psychologii (2020) ukázala, že klienti v fázovém přístupu měli o 28,7 % nižší riziko reviktimizace než ti, kteří šli přímo na EMDR. U komplexního Komplexní PTSD je tento rozdíl zvláště výrazný.

Naopak meta‑analýza z roku 2019 v časopise Trauma & Acute Care zjistila, že u jednorázových traumat (např. autonehoda) bývá přímý přístup rychlejší a často stejně účinný.

Porovnání fázového a přímého přístupu

Praktická implementace v českém prostředí

Pro práci s fázovým přístupem musí terapeut absolvovat akreditovaný program. Certifikace zahrnuje jak teoretické moduly (např. teorie Bandura - self‑efficacy), tak praktické supervize podle SAFE protokol (Stabilization, Affect regulation, Future safety, Empowerment).

Typický začátek terapie:

1. Komplexní anamnéza a vyplnění DES‑II a PCL‑5.
2. Vytvoření bezpečného terapeutického rámce - pravidelný čas, jasná pravidla, contract.
3. Výuka groundingových technik a vizualizace safe place během jednotlivých sezení.
4. Monitorování pokroku pomocí digitální aplikace TraumaCare, která zaznamenává úroveň úzkosti a počet disociací.

Podle pilotní studie NCT03664713 (2022‑2023) kombinuje modifikovaný fázový protokol s EMDR safe place procedurou a dosáhne průměrného urychlení stabilizační fáze o 3,2 měsíce.

Výzvy a kritika

Nejčastější výhrady směřují k dlouhé délce terapie. Studie z České a slovenské neurologii (2021) uvádí, že u 15‑20 % klientů může dlouhá stabilizace vést k terapeutické závislosti. Další problém je nedostatek kvalifikovaných terapeutů - průzkum České asociace klinických psychologů (2021) ukázal, že 28 % respondentů nedostává dostatečnou supervizi, což zvyšuje riziko předčasného přechodu do zpracování.

Řešení:

• Pravidelná supervize a týmová podpora.
• Flexibilní přizpůsobení délky stabilizace individuálním potřebám.
• Využití digitálních nástrojů (TraumaCare) ke sledování pokroku a motivaci.

Budoucnost fázového přístupu

Do roku 2025 má WHO zařadit fázový přístup jako povinný standard pro komplexní trauma v národních směrnicích. V ČR se již integruje do primární péče - pilotní projekt na Poliklinice Karlovo náměstí snížil hospitalizace PTSD o 22 % během jednoho roku.

Další vývoj směřuje k hybridním modelům, kde se stabilizace doplňuje o krátké bloky EMDR, a k rozšířenému nasazení mobilních aplikací, které umožní klientům trénovat techniky v reálném čase.

Časté otázky