Když se cítíte, že už to nevydržíte, když myšlenky sebevraždy neustále krouží hlavou, nebo když se vám zdá, že svět kolem vás se šílí - psychiatrická pohotovost je vaše největší naděje. Nejde o něco, co byste měli obávat. Nejde o poslední možnost. Je to první krok, který může zachránit život - vašeho i něčího, kdo vás má rád.
V České republice je systém psychiatrické pohotovosti založený na jednoduchém principu: když je váš duševní stav ohrožený, nemusíte čekat na schůzku s lékařem. Můžete jít přímo. Bez doporučení. Bez papírů. Bez toho, abyste museli někoho přesvědčovat, že je to vážné. Víte, proč? Protože to, co zažíváte, je vážné. A toto systém už ví.
Kdy je čas zavolat na psychiatrickou pohotovost?
Není potřeba čekat, až se vám stane něco „velkého“. Akutní psychická krize se neobjeví náhle - často se rozvíjí pomalu, jako tma, která se postupně zatíží. Pokud cítíte některé z těchto příznaků déle než několik dní, nečekáte:
- Máte konkrétní plán, jak se zabít, a přemýšlíte o tom každý den
- Uděláte si vážné zranění, i když to nechcete - například řežete si ruce, když vás to „uklidní“
- Slýcháte hlasy, které vám přikazují ubližovat sobě nebo druhým
- Nejste schopni se obléct, umýt, jíst nebo vstát z postele déle než 2-3 dny
- Chováte se agresivně k ostatním, i když to nechcete - a nemůžete to zastavit
- Už nevěříte, že se něco zlepší, a nevidíte žádnou cestu ven
Nejde o to, jestli je to „hrozné dost“ - jde o to, jestli to trvá a jestli to vás drží. Pokud se cítíte jako v pasti, která se zavírá, je čas zavolat.
Jak se na pohotovost dostanete?
Nejrychlejší cesta je zavolat na 155 - Zdravotnickou záchrannou službu. Nebo na 158 - Policii. Nebo na 150 - Hasiče. Tyto čísla jsou pro akutní život ohrožující situace. Když někdo hrozí sebevraždou, když se chová násilně, když je ztracený v psychóze - tyto služby přijedou, zabezpečí situaci a převezou vás na nejbližší psychiatrické oddělení.
Nejste v akutním nebezpečí? Pak můžete jít přímo na psychiatrickou ambulanci. Každé krajské město má alespoň dvě místa, kde přijímají bez předchozího objednání. Stačí jít. Nebo zavolat. A říct: „Mám akutní psychickou krizi.“ Neříkejte: „Myslím, že bych měl jít k psychiatrovi.“ Řekněte: „Potřebuji pomoc hned.“
Nezapomeňte: podle zákona je lékař povinen přijmout pacienta i bez předchozího objednání, pokud jde o akutní stav. Nejde o to, jestli máte „dost dobrý“ důvod. Jde o to, jestli se cítíte, že už to nevydržíte. A to je dostačující důvod.
Kde najít psychiatrickou pohotovost v ČR?
Neexistuje jediný seznam, který by všechno pokryl, ale tady je základní mapa podle krajů:
- Praha: Psychiatrická nemocnice Bohnice (284 016 144), Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN (224 961 111), Národní ústav duševního zdraví v Klecanech (283 088 111)
- Ústecký kraj: Krajská zdravotní a.s. v Ústí nad Labem (477 113 726), Nemocnice Most (476 172 296)
- Olomoucký kraj: Psychiatrie FNO Olomouc (585 226 111)
- Ostrava: Psychiatrické oddělení FNO Ostrava (553 124 111)
- Brno: Psychiatrie FNO Brno (541 125 111)
- Plzeň: Psychiatrie FNO Plzeň (377 121 111)
- České Budějovice: Psychiatrie FNO České Budějovice (387 331 111)
Pokud nevíte, kde je vaše nejbližší pohotovost, zavolejte na 116 123 - to je bezplatná linie krizové pomoci. Tam vám pomohou najít nejbližší místo, i když jste v malém městečku.
Nezapomeňte: většina těchto center funguje 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Není potřeba čekat na pracovní den. Není potřeba čekat na ráno. Pokud je to špatné - je to špatné hned.
Co se stane, když přijdete?
Nečekáte hodinu na záchod. Nečekáte, až vás někdo „vyšetří“. Přijdete, řeknete, co se děje - a už za pár minut vás někdo vezme do místnosti, kde je tiše, kde je teplé, kde je někdo, kdo vás slyší. Lékař vás nepřeruší. Nebude vás soudit. Nebude vás vytýkat, že jste „slabý“.
Co se stane dál? Může se stát několik věcí:
- Udělají s vámi rozhovor - jak se cítíte, co se dělo, co vás trápí
- Možná vás budou chtít pozorovat několik hodin - jen pro vaši bezpečnost
- Možná vám dají léky, které vám pomohou zklidnit hlavu
- Možná vás převezou na krizové centrum na 2-7 dní - tam budete mít přístup k lékaři, psychologovi, sociální pracovnici
Nikdy vás nezavřou „jen tak“. Pokud jste v bezpečí, pokud nejste nebezpeční pro sebe nebo pro ostatní, vyjdete ven. Většina lidí, kteří přijdou na pohotovost, odejde domů. Ale většina lidí, kteří přijdou a neodcházejí, je kvůli tomu, že se cítí, že „to nevydrží“ - a to je právě ten okamžik, kdy se změní.
Co je jiné než psychiatrická pohotovost?
Psychologická pomoc je důležitá. Ale ne pro akutní krizi. Psycholog vám pomůže pochopit, proč jste se cítili takhle. Psychiatr vám pomůže přežít tuhle chvíli.
Soukromí psychologové stojí 800-1500 Kč za hodinu. Psychiatrická pohotovost je zdarma. Všechno je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Neplatíte nic. Neplatíte ani za léky, které vám dají. Neplatíte ani za převoz.
Krizová centra jsou jiná než psychiatrická oddělení. Jsou menší, přátelštější, většinou bez omezení pohybu. Můžete tam zůstat 2-7 dní, než se vám zklidní hlava. Jsou ideální pro ty, kteří nejsou v nebezpečí, ale už nevědí, jak dál.
Telemedicína? Ano, je tu. V roce 2022 bylo poskytnuto přes 42 000 konzultací online. Ale v akutní krizi? To není to, co potřebujete. Potřebujete někoho, kdo je tady, kdo vás vidí, kdo vás slyší, kdo se k vám přiblíží.
Proč lidé nechceme jít?
63 % lidí v ČR se bojí vyhledat pomoc, protože se obávají, že je budou považovat za „blázny“. To je největší překážka. A to je hloupé. Představte si, že byste měli infarkt a nešli byste k lékaři, protože se bojíte, že vás budou považovat za „slabého srdce“.
Psychiatrie není o „bláznovství“. Je to o tom, že mozek někdy onemocní. Stejně jako játra, plic nebo srdce. A když onemocní, potřebuje léčbu.
Největší chyba, kterou lidé dělají, je čekat. Čekají, až se to „vyřeší samo“. Čekají, až „bude lepší den“. Čekají, až „se to zastaví“. Ale duševní krize nečeká. Ona se zhoršuje. A každý den, co čekáte, je den, kdy můžete přijít na pohotovost a změnit všechno.
Co se děje v ČR teď?
V roce 2023 bylo zahájeno Národní strategické plánování duševního zdraví 2023-2030. Cíl: zvýšit počet psychiatrů o 25 % do roku 2030 a snížit čekací doby na ambulantní péči na méně než 2 týdny. Zatím je průměrná čekací doba 4-6 týdnů. V Nizozemsku je to jeden týden. V ČR je to příliš dlouho.
Většina psychiatrů je starší než 58 let. Většina z nich bude za 5 let odejít do důchodu. A není dost lidí, kteří by je nahradili. To je problém. Ale není to nevyřešitelný. Každý, kdo dnes přijde na pohotovost, pomáhá ukázat, že tohle potřebujeme. A to je první krok ke změně.
Co říkají ti, kdo už tam byli?
Na Redditu napsal někdo: „Při akutní panické ataci mi pomohli na pohotovosti v Motole během 20 minut. Lékař byl trpělivý. Vysvětlil mi, co se děje. A já jsem šel domů s tím, že už nejsem sám.“
Na Facebooku napsala jiná žena: „Čekala jsem 3 hodiny v Ostravě. Bylo to těžké. Ale když mě konečně přijali, lékař mi řekl: ‚To, co zažíváte, je reálné. A já tě slyším.‘ A já jsem poprvé za rok plakala.“
Je to těžké. Ale není to nemožné. A nejste sám.
Co dělat dnes?
1. Pokud se cítíte, že to nevydržíte - zavolejte 155, 158 nebo 150. Nečekáte. Neodkládáte. Neříkáte „zítra“. Zavolejte teď.
2. Pokud jste v bezpečí, ale už nevědíte, jak dál - zavolejte 116 123. Nebo jděte na nejbližší psychiatrickou ambulanci. Přijdete. Řeknete: „Potřebuji pomoc.“ A už to bude stačit.
3. Pokud někoho znáte, kdo se chová divně, kdo se uzavírá, kdo mluví o sebevraždě - neříkejte „bude to lepší“. Neříkejte „to je jen fáze“. Řekněte: „Jdeme na pohotovost.“ A jděte s ním. Nechť je to jen do auta. Nechť je to jen krok. Ale jděte spolu.
Nejste slabý. Nejste blázen. Nejste něco, co se musí „vyřešit“. Jste člověk, který prožívá těžkou chvíli. A ta chvíle se dá překonat. Ale jen, když se k ní obrátíte. A necháte se pomoci.
