Poruchy autistického spektra (PAS) jsou soubor neurovývojových poruch charakterizovaných omezenou sociální interakcí, komunikačními obtížemi a stereotypním chováním. Lidé často zjišťují, že neznají konkrétní projevy a jak probíhá diagnostika. V tomto článku rozebíráme, co PAS jsou, jak se projevují v různém věku a jaké kroky jsou potřeba k potvrzení diagnózy v České republice.
Co jsou poruchy autistického spektra?
Podle mezinárodních klasifikačních systémů ICD‑11 a DSM‑5 je PAS zahrnutý do jedné kategorie, která nahrazuje starší označení jako „autistická porucha“ nebo „pervazivní vývojová porucha“. Základní struktura pochází z Wingovy triády (1981) a zahrnuje tři pilíře:
- Omezení recipročních sociálních interakcí - nejzásadnější prvek.
- Omezení reciproční komunikace (verbální i neverbální).
- Omezení představivosti a stereotypní chování.
Tyto tři oblasti se vzájemně ovlivňují a vytvářejí jedinečný profil každého jedince.
Jak se projevy PAS liší podle věku?
Pro rodiče a pedagogy jsou nejvíc užitečné konkrétní milníky, které ukazují, kde by mohly nastat odchylky.
- 8-12 měsíců: nízký zájem o sociální kontakt, slabá reakce na úsměv a hlasité zvuky.
- 18 měsíců: dítě často neukazuje na předměty, neodpovídá na jednoduché pokyny a neprojevuje sdílenou pozornost.
- 2 roky: chybí slovní vyjádření nebo je řeč silně opožděná, nedostatek napodobování a společných her.
- 3-4 roky: výskyt "autistického regrese" řeči u 30‑39 % dětí, kdy dříve získaná slova zmizí.
U starších dětí a dospělých se často objeví senzitivita na smyslové vjemy - hluk, světlo, doteky - a silná potřeba rutiny. Změny v denním rozvrhu mohou vést k úzkosti nebo výbuchu emocí.
Hlavní subtypy PAS a jejich charakteristiky
| Subtyp | Typické věkové rozmezí diagnostiky | Inteligence | Vývoj řeči | Klíčové rysy |
|---|---|---|---|---|
| Dětský autismus (Kannerův syndrom) | před 3 rokem | často snížená, 70 % s mentálním postižením | zpožděná nebo chybějící | silná sociální izolace, výrazná stereotypie |
| Atypický autismus | 3‑5 let | variabilní | často opožděná, někdy s echolálií | méně výrazná stereotypie, vyšší variabilita sociálního chování |
| Aspergerův syndrom | často až 6-8 let | průměr až nadprůměr | obvykle normální, ale s neobvyklými vzorci (mechanická, formální) | silná specializace na úzké zájmy, potíže s neverbální komunikací |
V posledních letech se v ČR stále častěji setkáváme s diagnostikou Rettova syndrom, který je geneticky podmíněný a postihuje převážně dívky. Projevuje se těžším mentálním hendikepem a výraznými motorickými problémy.
Diagnostický proces v České republice
Diagnóza PAS je multidisciplinární - zapojují se psychologové, psychiatři, neuropediatři a speciální pedagogové. Standardní postup zahrnuje:
- Sběr podrobné anamnézy (rodičovské interview, vývojový deník).
- Standardizované testy - nejčastěji ADOS‑2 a ADI‑R. Oba nástroje hodnotí komunikaci, sociální interakce a stereotypní vzorce chování.
- Vyšetření k vyloučení jiných onemocnění (genetické testy, audiologické vyšetření).
- Multidisciplinární setkání, kde se diskutují výsledky a stanoví konečná diagnóza.
Průměrná doba od první podezření po definitivní diagnózu je podle Národního autismus centra 8,7 měsíce, ale pilotní projekt Národního plánu pro osoby s PAS (2023‑2027) cílí na zkrácení čekací doby na maximálně 6 měsíců.
Prevalence PAS v ČR je odhadována na 1,5 % populace - zhruba 150 000 lidí. Průměrný věk stanovení diagnózy je 4,3 roku, avšak u Aspergerova syndromu se často diagnostikuje až v 8‑9 letech, protože symptomy jsou méně nápadné.
Co dělat po potvrzení diagnózy?
Diagnóza sama o sobě není cíl, ale výchozí bod pro podporu a intervence. Hlavní doporučené kroky:
- Začlenit terapii zaměřující se na sociální dovednosti (např. TEACCH, ABA).
- Pracovat s logopedem na rozvoji řeči a pragmatické komunikace.
- Upravit školní prostředí - menší třídy, individuální vzdělávací plán, podpora učitelů (pozn. že 32 % učitelů se cítí nepřipravených).
- Zapojit rodinu - rodičovské kurzy, podpora v domácím nastavení struktury a předvídatelnosti.
- Pravidelně sledovat duševní zdraví - úzkost a deprese jsou časté a vyžadují včasné zásahy.
Statistiky ukazují, že včasná intervence zkracuje dobu potřebnou k dosažení funkční nezávislosti až o 30 %.
Klíčové body
- Poruchy autistického spektra jsou heterogenní skupina, která se projevuje omezenou sociální interakcí, komunikací a stereotypními vzorci chování.
- Wingova triáda stále slouží jako základní rámec pro pochopení symptomů.
- Projevy se liší podle věku - od slabého očního kontaktu u batolat po silnou potřebu rutiny u školáků.
- Diagnostika v ČR vyžaduje multidisciplinární tým a nástroje ADOS‑2 a ADI‑R; průměrná čekací doba je právě 8,7 měsíce, ale usiluje se o zkrácení.
- Po diagnóze je klíčová včasná terapie, podpora ve škole a péče o duševní zdraví.
Často kladené otázky
Kdy je nejlepší začít s diagnostikou PAS?
U dětského autismu se doporučuje zahájit vyšetření okolo 3. roku života, zatímco u Aspergerova syndromu může být diagnóza postavena až po 6. roce, pokud se symptomy neukážou dříve.
Jaké jsou nejčastější testy používané v diagnostice?
Standardní nástroje jsou ADOS‑2 (pozorování chování) a ADI‑R (rozhovor s rodiči). Doporučuje se také využít vývojové škály a screeningové dotazníky, např. M-CHAT.
Může být PAS diagnostikováno i v dospělosti?
Ano, i dospělí mohou získat diagnózu, často po vyhledání podpory pro úzkost, deprese nebo pracovní obtíže. Dospělí mohou podstoupit dotazníky a rozhovory, které jsou upravené pro jejich věk.
Jaký vliv má včasná intervence?
Studie ukazují, že cílená terapie do 3. roku života může zkrátit dobu potřebnou k rozvoji komunikace až o 30 % a výrazně zlepšit sociální funkce.
Kdo může provést diagnostiku PAS?
Diagnostiku vede tým specialistů - klinický psycholog, dětský psychiatr, neuropediatr a speciální pedagog. V některých centrech se zapojují i logopedi a ergoterapeuti.
