Mlčenlivost terapeuta: Co může a nemůže prozradit o terapii

Co znamená mlčenlivost terapeuta ve skutečnosti?

Když jdeš k terapeutovi, říkáš mu věci, které jsi nikdy nikomu neřekl. Možná o strachu, který tě probouzí v noci. Možná o tom, jak si přeješ zmizet. Nebo o tom, že jsi někoho zranil. A pak si říkáš: „Bude to prozradil?“

Ne. Nezprostředkovaně. Nebezpečně. Nebezpečně pro tebe.

Mlčenlivost terapeuta není jen „dobrý zvyk“. Je to právní povinnost. V České republice je zakotvená v Listině základních práv a svobod a detailně upravená v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Každý, kdo poskytuje psychologickou nebo terapeutickou pomoc - klinický psycholog, poradce, sociální pracovník - je tímto zákonem vázán k tajemství. To znamená: všechno, co řekneš, zůstane mezi tebou a ním. I když se ti to zdá nemožné.

Kdy terapeut nesmí mlčet?

Není to absolutní tajemství. Existují jasné hranice. A ty jsou důležité - ne proto, aby terapeut mohl něco prozradit, ale aby mohl zamezit něčemu horšímu.

Podle trestního zákona č. 40/2009 Sb. musí terapeut ohlásit informace, pokud:

• Klient plánuje zabít někoho jiného (úmyslné vraždění).
• Klient plánuje znásilnit někoho.
• Klient ohrožuje dítě - fyzicky, psychicky nebo sexuálně.
• Klient plánuje sebevraždu a je v přímém nebezpečí - a terapeut má důkazy, že se to skutečně stane.

Tyto výjimky nejsou „podezření“. Nejsou „možná“. Nejsou „mělo by se to říct“. Jsou to konkrétní, vážné trestné činy, které mají v zákoně přesně definovanou podobu. Pokud klient řekne: „Chci zabit svou ženu“, terapeut musí jednat. Pokud řekne: „Cítím se, že bych měl zemřít“, a neplánuje to konkrétně - ne. Nezavolá policii. Neoznámí sociální služby. Neřekne rodině.

Co terapeut nesmí prozradit - i když by chtěl

Často se lidé obávají, že terapeut prozradí jejich užívání drog, sexuální návyky, finanční problémy nebo domácí násilí, které nekončí těžkým trestným činem. To je nesmysl.

Pokud klient řekne: „Používám kokain“, terapeut to nemůže ohlásit sociální službě, zaměstnavateli nebo policii. Pokud klient řekne: „Můj partner mě pohrozil“, ale nezadal konkrétní plán násilí - terapeut to nemůže prozradit. Pokud klient řekne: „Mám sex s několika lidmi najednou“ - to je jeho soukromí. Terapeut to nemá právo zveřejnit.

Podle průzkumu České komory psychologů z roku 2022 se 68 % terapeutů někdy ocitlo v situaci, kdy muselo rozhodnout, zda mlčet nebo prozradit. V 23 % případů šlo o ohrožení dítěte - to je jasná hranice. Ale v 17 % případů šlo o sebevražedné myšlenky - a většina z nich nevyžadovala prolomení tajemství. Častější chybou je, že terapeut prozradí příliš mnoho. Věří, že „je to lepší“, když někdo ví. Ale zákon to neříká. A většina lidí, kteří se bojí otevřít se, se zdrží právě kvůli tomu, že si myslí, že „to někdo zjistí“.

Co se stane, když terapeut poruší tajemství?

Porušení mlčenlivosti není „chyba“. Je to trestný čin. Podle § 186 trestního zákona je trestným činem zveřejnění tajemství zdravotního stavu bez souhlasu.

Ministerstvo zdravotnictví ČR uvádí, že v roce 2021 bylo prokázáno 14 případů porušení mlčenlivosti. Z toho 9 vedlo k disciplinárním sankcím - tedy odvolání z povolání, zákaz výkonu. 2 případy skončily trestním stíháním. To znamená: vězení. Nebo pokutu. Nebo obě.

Nejčastější příčina? Terapeut si myslel, že „je to pro dobré“. Řekl to příteli. Popsal případ na školení bez anonymizace. Napsal e-mail kolegovi s konkrétními detaily. To všechno je porušení. I když nebyl záměr špatný.

Jak terapeuti zůstávají v souladu s tajemstvím?

Terapeuti nejsou roboti. Mají také potřebu poradit se. Proto mají supervizi. To je setkání s vyškoleným odborníkem, kde diskutují o případech. Ale je tu jedna pravidla: žádné jména, žádné detaily, které by vedly k identifikaci.

„Klientka, 32 let, vztahové problémy, náznaky sebeublížení, nezjištěný plán“ - to je přípustné. „Máma z Prahy 5, která se přihlásila na konci září, říkala, že chce skočit z okna“ - to je porušení.

Na začátku každé terapie se klientovi řekne: „Tady jsou hranice. Když řekneš, že chceš někoho zabít, budu muset někoho upozornit. Jinak - nic.“ To se nazývá informovaný souhlas. A má to být jasný, neformální rozhovor, ne papír, který podepíšeš bez čtení.

Nejlepší terapeuti se ptají: „Chceš, abychom to zkusili řešit spolu? Nebo chceš, abych někoho upozornil?“ Pokud klient souhlasí, je to mnohem bezpečnější než nečekané oznámení.

Co říkají klienti - a proč se bojí

Průzkum portálu Terapie.cz z roku 2023 ukázal: 78 % klientů se obává, že terapeut prozradí jejich tajemství. A 42 % z nich řeklo: „Kdybych věděl, že to může být prozrazeno, neřekl bych všechno.“

To je tragédie. Terapie funguje jen tehdy, když se člověk otevře. Když může říct: „Mám strach, že jsem špatný.“ „Mám sex s muži, ale chci být žena.“ „Nemám odvahu říct svému otci, že ho nenávidím.“

Jeden uživatel na Redditu napsal: „Měl jsem strach, že terapeutka prozradí mé sebeublížení. Ale vysvětlila mi, že to udělá jen, pokud budu chtít ublížit sobě nebo někomu jinému. To mě uklidnilo.“

Největší překážka v terapii není chybějící dovednost terapeuta. Je to strach, že nebude tajemství.

Co se mění - a proč to důležité

Od roku 2018 se počet registrovaných klinických psychologů v ČR zvýšil z 1 842 na 2 317. Roste i počet stížností na porušení mlčenlivosti - z 8 v roce 2019 na 21 v roce 2022.

Problém není jen v lidských chybách. Je i v systému. Psychologové jsou vázáni jedním zákonem, sociální pracovníci jiným. Výsledek? Nejednotnost. Někdo věří, že může prozradit užívání drog. Jiný ne. Klienti nevědí, co očekávat.

Ministerstvo zdravotnictví v září 2023 předložilo návrh novely zákona, která má přesněji upravit tajemství v teleterapii. Když hovoríš přes Zoom, kdo má přístup k záznamu? Kdo ho ukládá? Je to bezpečné? To je nový svět. A zákon ještě nezvládl.

Česká komora psychologů vydává aktualizovaný etický kodex do konce roku 2024. Měla by být jasnější pravidla. A odborníci navrhují centrální poradnu - místo aby terapeut řešil samotný etický dilema, mohl by zavolat a říct: „Co dělat?“

Co si pamatovat, když jdeš k terapeutovi

• Tajemství je pravidlo. Výjimky jsou jasné a omezené.
• Užívání drog, sexuální preference, finanční problémy - to je tajemství. Nikdo to nezjistí.
• Plán na vraždu, znásilnění, sebevraždu nebo ohrožení dítěte - to je výjimka. A terapeut musí jednat.
• Nikdy neříkej „tak to neřekni nikomu“ - terapeut ti to už řekl na začátku.
• Je to v pořádku se ptát: „Kdy byste museli někoho upozornit?“
• Pokud se cítíš, že ti někdo prozradil tajemství - napiš stížnost. Je to tvé právo.

Terapie není o tom, aby ti někdo řekl, co máš dělat. Je to o tom, aby ti někdo umožnil říct, co potřebuješ říct. A aby to zůstalo tvoje. Bez pečetě. Bez soudního příkazu. Bez zprávy. Pokud to nejsou trestné činy. Pak je to jiné. Ale to je výjimka. Ne pravidlo.

Co ti terapeut neřekne - ale měl by

Na začátku by ti měl říct:

1. Kdy musí prozradit informace (přesně podle zákona).
2. Jak funguje supervize - a že tam nejsou jména.
3. Jak jsou chráněna elektronická data, pokud používáš online terapii.
4. Jak se dá podat stížnost, pokud se cítíš ohrožen.

Neříká to všichni. Ale měli by. A ty máš právo se to zeptat. Bez stydu. Bez viny. Protože tvoje tajemství není jeho vlastnost. Je to tvůj život. A jeho práce je ho chránit - ne vykazovat.