Krizová linka vs záchranná služba: kdy volat po traumatické události

Po Krizová linka 116 123 bezplatná 24‑hodinová telefonní linka Českého červeného kříže, poskytující psychologickou podporu se často ptáte, jestli je lepší zavolat zdravotnickou záchrannou službu 155 tísňové číslo pro okamžitou lékařskou pomoc a záchranné zásahy. Obě služby jsou součástí integrovaného záchranného systému (IZS) a fungují pod dohledem Ministerstva vnitra i Ministerstva zdravotnictví, ale jejich úkoly jsou úplně jiné. Tento průvodce vám pomůže rozpoznat, kdy je potřeba rychlá medicínská intervence a kdy stačí psychologická podpora. Díky konkrétním příkladům, jednoduchému rozhodovacímu stromu a přehledné tabulce už nebudete hádat, který telefon zvednout.

Co je krizová situace po traumatické události?

Trauma může být fyzické - dopravní nehoda, úraz, zásah požárního sboru - nebo psychické - násilí, úmrtí blízkého, vážná nemoc. V obou případech se může objevit krizový stav, který vyžaduje okamžitý zásah. Fyzické krize jsou charakterizovány poškozením těla, ztrátou vědomí, těžkými krváceními nebo šokem. Psychické krize se projevují silnou úzkostí, myšlenkami na sebevraždu, agresivitou nebo hlubokým pocitem beznaděje. Rozlišení je klíčové, protože každá z nich spouští jiný typ pomoci.

Jak poznat, že jde o fyzickou krizovou situaci?

Podle směrnice MZ ČR byste měli volat 155, pokud se u osoby objeví kterýkoliv z následujících příznaků:

• Bezprostřední ohrožení života - prudké krvácení, porucha dýchání, ztráta vědomí.
• Fyzické známky šoku - zrychlený tep, bledá kůže, studený pot.
• Porušení základních životních funkcí - ztráta kontroly nad močovým měchýřem, silná bolest v hrudi.
• Hrozba násilí na sebe nebo na okolí - agresivní chování, fyzický útok.
• Jakýkoliv úraz vyžadující okamžitou první pomoc a transport do nemocnice.

V těchto případech záchranná služba vysílá sanitku, provádí přednemocniční péči (PNP) a zajišťuje rychlý převoz do odborného zařízení.

Kdy stačí zavolat krizovou linku?

Krizová linka 116 123 je určena pro situace, kde není bezprostřední fyzické ohrožení, ale potřebujete okamžitou psychologickou podporu. Vhodné je volat, pokud se setkáváte s:

• Silnou úzkostí nebo panikou po nehodě, ale bez ztráty vědomí.
• Depresí, hlubokým smutkem, pocitem viny po traumatické události.
• Posttraumatickým stresovým syndromem (PTSD) - flashbacky, noční můry, vyhýbavé chování.
• Potřebou poradit se o dlouhodobém zvládání stresu, aniž byste potřebovali lékařskou péči.
• Otázkami ohledně prevence dalšího selhání zdraví nebo duševního stavu.

Operátoři ČČK jsou vyškoleni, aby naslouchali, nabídli techniky dýchání, pomohli vytvořit plán první pomoci a nasměrovali vás na další odborníky, pokud to bude nutné.

Rozhodovací algoritmus - krok za krokem

Jednoduchý čtyřkrokový algoritmus z Národního centra pro zdravotnickou zdatnost (NCZ) vám pomůže rychle rozhodnout:

1. Fyzické symptomy? - Ztráta vědomí, silné krvácení, dýchací potíže - volat 155.
2. Myšlenky na sebevraždu nebo násilí? - okamžitě 155, operátoři první pomoci i psychiatrickou podporu.
3. Silná úzkost, deprese, PTSD bez akutního rizika? - zavolejte 116 123 a získejte psychologický rozhovor.
4. Nejste si jistí? - můžete zavolat 155 a operátor vám poradí, zda je třeba poslat sanitku, nebo přesměruje hovor na krizovou linku.

Tento algoritmus se ukázal v praxi velmi užitečný; v roce 2022 byl u 12,4 % hovorů na 116 123 přesměrován na 155 kvůli vysokému riziku sebevraždy.

Porovnání kritérií - tabulka

Praktické tipy, co říct operátorovi

Jasná komunikace šetří čas i životy. Když voláte 155, připravte si informace:

• Jméno a přesná adresa místa.
• Popis zranění nebo zdravotního stavu (např. „silné krvácení z nohy“, „osoba je v šoku, má bledou kůži“).
• Počet postižených osob a jejich věk.
• Existuje-li riziko dalšího násilí nebo nebezpečí?

U krizové linky stačí stručně popsat emoční stav a největší obavy. Operátor vám nabídne dýchací cvičení, techniku „grounding“ (soustředění na smysly) a případně vás nasměruje ke specialistovi.

Co říkají statistiky a reálné zkušenosti

Výzkum Národního zdravotnického ústavu z roku 2022 ukázal, že 68,3 % Čechů neví, kdy volat krizovou linku a kdy záchrannou službu. To vede k průměrně 22,4 % neodůvodněným hovorům na 155 ročně. Na druhou stranu uživatelská anketa Redditu z roku 2023 uvádí, že 74 % volajících 155 po úrazu byli spokojeni s rychlostí (8,2 minuty ve městech). U 116 123 je spokojenost s operátory 92 %.

Pilotní projekt „Integrovaná krizová pomoc“ v Praze a Brně z roku 2023 snížil neodůvodněné volání na 155 o 28 % a urychlil zásahy o 17 %. Projekt ukazuje, že školení operátorů krizové linky v rozpoznávání fyzických příznaků výrazně pomáhá volajícím.

Budoucnost - kam směřuje český krizový systém?

Do roku 2024 má být spuštěn jednotný inteligenční systém na čísle 112, který automaticky směruje volání na 155 nebo 116 123 podle rozpoznaných slov a tónu hlasu. Odhaduje se, že průměrná čekací doba se sníží o 35 % a správnost směrování o 42 %.

Vzdělávací kampaň „Víme, kdy volat“ cílí na zvýšení povědomí u 75 % obyvatel do konce roku 2023. Pokud se vám to podaří, pravděpodobně uvidíme menší počet zbytečných hovorů a rychlejší pomoc těm, kteří ji skutečně potřebují.

Jak si zapamatovat hlavní rozdíly?

Zapamatujte si jednoduchý akronym HEART - je to prostě zkratka, která vám připomene, kdy volat 155:

• H - Hemorrhage (krvácení)
• E - Emergency (život v nebezpečí)
• A - Altered consciousness (změna vědomí)
• R - Risk of self‑harm (myšlenky na sebevraždu)
• T - Trauma with physical signs (viditelné zranění)

Pokud žádný z bodů neplatí, ale cítíte silný psychický stres, řiďte se na 116 123.

Rychlý přehled - co si zapisovat

• Číslo 155 - okamžitá zdravotnická pomoc.
• Číslo 116 123 - 24 h psychologická podpora zdarma.
• Číslo 800 888 155 - neurgentní zdravotní dotazy, ideální pro prevenci přetížení 155.
• Naplánujte si problémové situace dopředu - v autě nebo na pracovišti si vytvořte seznam „kdy volat“.
• Učte se základní první pomoc a dýchací techniky; znát rozdíl zachrání nejen vás, ale i vaše okolí.

Souhrn rozhodnutí v jedné tabulce

Co udělat po zavolání?

Po získání první pomoci nebo psychologické podpory je důležité:

• Pokud byl poslán záchranný vůz, sledujte stav postiženého až do příchodu.
• Po ukončení hovoru s krizovou linkou si zaznamenejte doporučené techniky a naplánujte následnou péči - např. návštěvu psychologa.
• Vést si deník události - pomůže to odborníkům později při terapii.
• Nezůstávejte sami, pokud je to možné, požádejte blízkého o podporu.

Každý krok zvyšuje šanci na rychlé zotavení a snižuje riziko dalšího traumatického výbuchu.