Krátká strategická terapie je evidence‑based psychoterapeutický přístup, který slibuje konkrétní výsledky během několika sezení. Pokud se vám zdá, že tradiční dlouhodobá terapie tahá čas a energii, možná právě tato metoda může být odpovědí.
Jaký je základ KST?
Kořeny Krátké strategické terapie (zkráceně KST) sahají do 70. let 20. století, kdy v Palo Alto vznikl Mental Research Institute. V té době skupina výzkumníků definovala "pokus o řešení, který problém podněcuje" - koncept, který později rozvinul Giorgio Nardone. Nardone a jeho tým spojili dva hlavní proudy: konstruktivistické pojetí reality a systémovou teorii.
V praxi to znamená, že terapeut nehloubá do minulých traumat, ale hledá okamžité vzorce, které udržují problém v chodu. Jsou to „percepčně‑reaktivní“ mechanismy, které se opakovaně aktivují a tím „krmí" patologie.
Klíčové teoretické pilíře
- Radikální konstruktivismus (von Glasersfeld, von Foerster) - realita je výsledek našich interpretací, ne objektivní pravda.
- Teorie systémů (von Bertalanffy) - jedinec funguje v kontextu rodiny, práce, sociálního okruhu.
- Pragmatika komunikace (Watzlawick, Beavin, Jackson) - jazyk a interakce vytvářejí „kód“ problému.
- Strategická logika (Elster, Da Costa, Nardone) - terapeut plánuje tahy s předvídatelnými důsledky.
- Moderní teorie her (von Neumann) - chování lze modelovat jako strategickou hru, kde každý tah má cenu.
Jak KST vypadá v praxi?
Celý proces se dělí na tři fáze:
- Diagnostika a mapování "systému problému" - terapeut v krátkém rozhovoru odhalí, kdo a jaký tah problém udržuje.
- Strategické intervence - jedná se o konkrétní manévry (např. paradoxní úkol, reframing), které mají jasně definovaný výsledek.
- Ukončení a přechod na „nový břeh" - po úspěšném zásahu se terapie rychle uzavře, aby se zabránilo "závislosti na terapii".
Typické protokoly zahrnují:
- Paradoxní intervence - např. „pokračujte v symptomu, ale s přesně daným omezením".
- Reframing - přerámování vnitřního modelu tak, aby chování získalo jiný smysl.
- Preskripce - úkoly, které klient musí splnit přesně naopak, než očekává.
Kdy je KST vhodná?
Podle posledních studií (2008‑2023) má KST vysokou úspěšnost u:
- Úzkostných poruch - 85 % úlevy během 12‑20 sezení.
- Fobií (např. sociální fobie) - 78 % úspěšně překonáno po 8‑15 sezeních.
- Hraničních poruch osobnosti - 71 % zlepšení při dlouhodobějším plánu (15‑35 sezení).
- Psychotického spektra - 59 % pozitivních výsledků při 10‑39 sezeních.
Jedním z hlavních důvodů je prediktivní povaha terapie: každá intervence má předem definovaný výsledek, takže klient i terapeut vědí, kdy je čas ukončit.
Porovnání KST a Solution‑Focused Brief Therapy
| Aspekt | Krátká strategická terapie (KST) | Solution‑Focused Brief Therapy (SFBT) |
|---|---|---|
| Hlavní cíl | Rozbít udržovací mechanizmus problému | Budovat řešení a posílit zdroje |
| Analýza problému | Hloubková struktura‑orientovaná | Minimalistická, zaměřená na budoucnost |
| Typy technik | Paradox, reframing, preskripce | Scaling questions, miracle question |
| Obvyklý počet sezení | 12‑20 pro akutní problémy | 4‑8, často kratší |
| Vhodnost pro komplexní psychopatologie | Vyžaduje přesnou strukturu, dobré pro HRP, úzkost, fobie | Lépe pro motivaci a adaptaci, méně vhodné pro hluboké strukturální dysfunkce |
Praktické tipy pro terapeuty
Jste terapeut a uvažujete o nasazení KST? Zde je rychlý checklist, který vám pomůže ověřit připravenost:
- Máte jasně definovaný protokol pro konkrétní typ poruchy?
- Dokážete předvídat konkrétní výsledek každého manévru?
- Je váš klient informován o časovém rámci a uzavíracím cíli terapie?
- Máte supervizi nebo mentoring od zkušených KST odborníků (např. Dr. Elisa Balbi)?
- Je vaše praxe schopna zaznamenávat a analyzovat výsledky (dosažená úleva, počet sezení)?
Jakmile jsou tyto body splněny, můžete začít s první intervenční sérií. Vždy mějte připravený „záložní plán“ - pokud se intervence nevyvíjí podle očekávání, přepněte na alternativní techniku (např. přejděte z paradoxu na reframing).
Časté mýty o KST
Mýtus 1: „Rychlá terapie = povrchní.“ Ve skutečnosti KST pracuje s hloubkou struktury problému, jen se nesnaží „vyhledávat“ minulost, ale přímo přerušit udržovací smyčku.
Mýtus 2: „KST funguje jen u jednoduchých případů.“ Studie ukazují úspěšnost i u hraničních poruch a některých psychotických symptomů, pokud jsou protokoly správně nastaveny.
Mýtus 3: „Terapeut řídí všechno, klient není aktivní.“ Naopak KST zdůrazňuje ko‑konstruování úkolu a aktivní spolupráci - terapeut jen navrhuje tahy, klient je ten, kdo je provede.
Budoucnost KST v ČR a EU
Do roku 2025 se očekává, že KST bude součástí standardního balíčku krátkodobých terapeutických programů v evropských zdravotních systémech. Důvod? Stále více důkazů o nákladové efektivitě - méně sezení, stejná nebo vyšší úspěšnost. V ČR se KST pomalu prosazuje skrze odborné konference (např. LIRTAPS) a školení (LIRTAPS, LIRTAPS). Hlavní výzvou zůstává dostatek kvalifikovaných supervizí, aby se zabránilo „přílišné strukturovanosti“ a umožnilo se flexibilní přizpůsobení komplexním případům.
Jak si můžete vyzkoušet KST sami?
Nejste terapeut, ale máte konkrétní problém (např. perzistentní obavy z veřejného vystoupení)? Zkuste následující „mini‑intervence“ pod dohledem odborníka:
- Sepište si konkrétní akci, která spouští úzkost (např. připravovat prezentaci).
- Navrhněte si paradox: „Po každém zasedání strávíte 5 minut tím, že si povíte, že prezentaci určitě neuděláte.“ Sledujte, co se stane.
- Po týdnu zaznamenejte, zda úzkost klesla. Pokud ne, změňte úkol - například místo „neudělat“, řekněte si: „Udělám první slide během 5 minut.“
Klíčové je, že úkol je konkrétní, měřitelný a má očekávaný výsledek. Pokud po několika kolech vidíte změnu, možná jste už použili základní principy KST.
Závěrečné myšlenky
Krátká strategická terapie není magické řešení, ale praktický nástroj, který dokáže přinést rychlé a trvalé změny. Pokud chcete mít kontrolu nad terapií, znát předvídatelné výsledky a vyhnout se „závislosti na sezení“, stojí za to se do KST ponořit. Ať už jste terapeut, student psychologie nebo jen člověk hledající úlevu, výše uvedené kroky a tipy vám pomohou rozhodnout, jestli je KST tím pravým směrem.
Co je hlavní rozdíl mezi KST a tradiční dlouhodobou psychoterapií?
KST se soustředí na konkrétní udržovací mechanismy problému a přichází s jasně definovanými tahy, které mají předvídaný výsledek. Tradiční terapie často pracuje s minulostí a může trvat měsíce až roky.
Jaké typy poruch KST nejčastěji řeší?
Mezi nejčastější patří úzkostné poruchy, fobie, hraniční porucha osobnosti a některé symptomy psychotického spektra. Studie ukazují pozitivní výsledky i u stereotypních poruch, pokud jsou použity specifické protokoly.
Potřebuji jako klient absolvovat supervizi?
Supervizi potřebují hlavně terapeuti, aby měli zpětnou vazbu a udrželi metodiku čistou. Klienti jen těží z profesionálně vedených sezení.
Je KST vhodná i pro děti?
Ano, ale je třeba upravit jazyk a použít techniky vhodné pro vývojový věk. Přístup je stále stejný - najít a přerušit udržovací smyčku.
Kde mohu najít certifikované školení KST?
V Evropě organizuje certifikace hlavně Centrum strategické terapie v Itálii a několik partnerů v Německu a ČR. Doporučuji sledovat konference LIRTAPS a webové stránky evropských psychoterapeutických asociací.
