Co přinést na první sezení psychoterapie: Diagnózy, léky a reálná očekávání

Domů > Co přinést na první sezení psychoterapie: Diagnózy, léky a reálná očekávání
Co přinést na první sezení psychoterapie: Diagnózy, léky a reálná očekávání
Shane O'Rourke led 21 2026 0

První sezení psychoterapie není test, ani vyšetření. Není to ani moment, kdy se všechno „vyřeší“. Je to začátek rozhovoru - první krok, kdy se dvě osoby setkají, aby zjistily, jestli mohou spolu pracovat. Mnoho lidí přichází s úzkostí: „Co když nebudu umět říct, co mě trápí?“, „Mám přinést nějaké papíry?“, „Bude mi terapeut říkat, že jsem špatně?“

Reality je jednodušší. Terapeut nevyhodnocuje. Neříká, jestli jsi „normální“. Neptá se, proč jsi tak dlouho čekal. Jde jen o to, abyste si vzájemně porozuměli. A abyste zjistili, jestli se vám v tomto prostoru dobře dýchá.

Co přinést na první sezení? Diagnózy, léky a poznámky

Nemusíte přinést nic - ale když přinesete něco, zjednodušíte si i terapeutovi život. A to se vyplatí. Nejčastější věci, které pomáhají:

  • Diagnózy od lékaře - pokud jste byli u psychiatra, neurologa nebo klinického psychologa, přineste závěry. Například „reakce na stres s úzkostnými příznaky“ nebo „deprese v mírné fázi“. Nejde o to, abyste „dokázali“, že jste nemocní. Jde o to, aby terapeut nezačínal od nuly a neopakoval testy, které už jste prošli.
  • Přehled léků - pokud užíváte nějaké léky na duševní zdraví (antidepresiva, anxiolytika, stabilizátory nálady), napište si jejich názvy, dávky a proč je berete. Některé léky mění, jak reagujete na rozhovory, jak pamatujete nebo jak se cítíte během sezení. Terapeut to potřebuje vědět. Neříká se vám, abyste léky přestali užívat. Jen aby věděl, co se děje v těle.
  • Poznámky z domova - nechte si během týdne před sezením napsat tři věci, které vás nejvíc trápí. Nebo co se vám stalo, co vás překvapilo, co vás vyčerpalo. Stačí pár vět. Nechceme literární dílo. Chceme realitu. Někdo přináší zápisky z telefonu, jiný papír s kresbami, třetí jen slova: „Cítím se ztracený.“ To stačí.
  • Souhlas s předáním informací - pokud vidíte i jiného specialistu (např. neurologa nebo endokrinologa), můžete přinést podepsaný souhlas, aby terapeut mohl s nimi komunikovat. To není povinné, ale u složitějších případů (např. chronické bolesti s úzkostí) to může být klíčové.

Někteří terapeuti požádají o vyplnění ORS škály - krátkého dotazníku s čtyřmi otázkami: jak se cítíte osobně, ve vztazích, ve společnosti a celkově. Je to jako „termometr“ pro duševní stav. Neříká, jestli jste nemocní. Jen ukazuje, kde jste teď.

Co se stane na prvním sezení? Nečekáte nic, co se stane

První sezení trvá obvykle 50 až 70 minut. Většina terapeutů začne tím, že se představí, vysvětlí, jak pracuje, a řekne, co od vás očekává. Neřekne: „Teď vám přečtu anamnézu.“ Řekne: „Řekněte mi, co vás přivedlo sem.“

Tady je klíč: nečekáte, že se vám něco „vyřeší“. Čekáte, že budete mít prostor, kde můžete mluvit bez toho, aby vás někdo přerušoval, posuzoval nebo říkal „to je normální“. A to je víc, než si většina lidí dokáže představit.

Terapeut se bude ptát na vaši historii - jak jste dospívali, jaké vztahy měli rodiče, jestli jste někdy prožili ztrátu, násilí, únavu. Ne proto, aby vás „diagnostikoval“. Ale proto, aby pochopil, odkud přicházíte. Někdo přišel kvůli únavě na práci - a zjistilo se, že to vlastně není práce, ale vnitřní tlak, který má kořeny v dětství. To se nedozvíte za 10 minut. Ale na prvním sezení se to začne.

Je běžné, že si terapeut poznámky nebere. Nebo je bere jen několik. Nechá vás mluvit. A pak vám řekne: „Takže to, co říkáte, zní jako...“ A pak to shrne. A vy řeknete: „Ano, přesně to.“ A v tu chvíli se něco změní. Vy se cítíte slyšený. A to je první lék.

Člověk nese papíry s diagnózou, léky a poznámkami směrem k dveřím terapie, myšlenky ho pronásledují.

Očekávání - největší past, která terapii zničí

Podle průzkumu Terapie.cz z roku 2021 se 68 % lidí cítí okamžitě lépe po prvním sezení. Proč? Protože se konečně mohli otevřít. Ale 30 % se nevrátí. Proč? Protože očekávali zázrak.

„Chci být šťastný.“ „Chci přestat být zlostný.“ „Chci, aby můj manžel změnil.“ To jsou cíle, které nevedou nikam. Ne proto, že jsou špatné. Ale proto, že nejsou konkrétní. A terapie není zázračná hůlka. Je to nástroj, který vám pomůže pochopit, proč jste takoví, jakí jste - a pak zvolit jinou cestu.

Reálnější cíle zní takto:

  • „Chci se naučit rozpoznat, když mě napíná stres, a zastavit se, než se rozzlobím.“
  • „Chci přestat přemýšlet o tom, co si o mně lidé myslí, když jsem v kavárně.“
  • „Chci vědět, proč se cítím vždycky jako nějaký „nepotřebný“ v rodině.“

Podle Institutu pro výzkum duševního zdraví z roku 2021 mají lidé s takovými cíli o 65 % vyšší šanci terapii dokončit. A podle průzkumu Terapio.cz z roku 2023 mají o 52 % vyšší šanci na trvalé zlepšení.

Nejde o to, abyste „byli jiní“. Jde o to, abyste se lépe poznali. A když se to stane, změny přijdou samy.

Je důležité, kdo vás vede - kompatibilita je klíč

Průzkum Českého sdružení psychoterapeutů z roku 2022 ukazuje: 89 % lidí, kteří terapii ukončili po prvním sezení, řeklo, že problém nebyl v terapii. Problém byl v terapeutovi.

Někdo má hlas, který vás vyčerpá. Někdo se ptá příliš rychle. Někdo se chová jako učitel, ne jako průvodce. To není chyba vás. To je neshoda.

Nejste povinni trvat na někom, kdo vám nevyhovuje. A není to známka slabosti. Je to známka dospělosti. Pokud cítíte, že vás terapeut „nevidí“, nebo vás „nepřijímá“, řekněte to. Většina terapeutů vás přivítá s tím, že jste upřímný. A pokud ne, pak je to jejich problém, ne váš.

Naopak - pokud vás terapeut vede k otázkám, které vás trápí, a neříká vám, co máte dělat, ale pomáhá vám najít vlastní odpovědi - to je ten správný. Ne ten nejchytřejší. Ne ten nejznámější. Ten, s kterým se vám dobře dýchá.

Dva lidé sedí pod stromem, jeden předává semínko do země, symbolizující začátek změny.

Co se stane, když nebudete mít doporučení od lékaře?

Nemusíte mít. Většina psychoterapeutů v Česku pracuje jako soukromí odborníci. Pokud jste se rozhodli pro soukromou terapii, stačí si zavolat a domluvit sezení. Doporučení od praktického lékaře potřebujete jen, pokud chcete, aby vám pojišťovna hradila náklady.

Ale i tam je to jednodušší, než si lidé myslí. Stačí říct lékaři: „Cítím se vyčerpaný, mám úzkost, nevím, co s tím. Myslím, že bych potřeboval psychoterapii.“ Lékař vám vydá doporučení bez problémů. Neptá se, jestli jste „nemocný“. Ptá se, jestli jste „potřebujete pomoc“.

Podle dat Českého sdružení psychoterapeutů z roku 2023 jen 28 % terapeutů v Česku spolupracuje s pojišťovnami. To znamená, že většina lidí platí z vlastní kapsy. Průměrná cena jednoho sezení je 1500 Kč. Ale mnoho terapeutů nabízí první sezení zdarma nebo za 300 Kč. To je způsob, jak si zkusit, jestli se vám „sedne“.

Když se vám nechce jít - co dělat?

Je normální mít strach. Je normální se cítit jako „příliš špatný“ na terapii. Je normální si říkat: „Co když to nepůjde?“

První sezení není závazné. Nejsou to výsledky. Nejsou to hodnocení. Je to jen jedna chvíle. Jeden rozhovor. Jeden pokus.

Největší chyba, kterou lidé dělají, je, že se nevracejí, protože se cítí „neúspěšní“. Ale terapie není o tom, jestli jste „úspěšní“. Je o tom, jestli jste upřímní. A upřímnost je první krok k tomu, abyste se mohli změnit.

Podle dat České psychologické společnosti z roku 2022 trvá průměrná terapie u složitějších problémů 15 až 20 sezení. To je půl roku. Ne týden. Ne měsíc. A když to pochopíte, změní se i váš vztah k terapii. Už nejste „zákazník“, který očekává výsledek. Jste spolupracovník, který se učí sebeznát.

A to je ta pravá síla. Ne zázrak. Ne lék. Ale pochopení. A to se dá naučit. I když se vám nechce.

Musím mít diagnózu, abych mohl jít na psychoterapii?

Ne, diagnóza není povinná. Mnoho lidí přichází na terapii jen proto, že se cítí vyčerpaní, ztracení nebo přetížení. Terapeut vás nepotřebuje „diagnostikovat“. Potřebuje vás slyšet. Pokud máte diagnózu od psychiatra nebo klinického psychologa, můžete ji přinést - ale není to nutné.

Co když mi terapeut řekne, že s tím neumí pracovat?

To se stává. Některé problémy vyžadují specifické znalosti - například trauma, poruchy příjmu potravy nebo duševní onemocnění v akutní fázi. Pokud terapeut zjistí, že nemá kompetence, má etickou povinnost vás přesměrovat. To není odmítnutí. Je to péče. Dobrý terapeut vás nezadrží, když ví, že potřebujete někoho jiného.

Je možné jít na terapii online? Je to stejně účinné?

Ano, online terapie je stejně účinná jako osobní, pokud je vedená kvalifikovaným terapeutem. Klíčové je mít klidné místo, stabilní internet a nechat se na sezení nezrušit. Mnoho lidí si online terapii vybírá právě proto, že jim chybí čas nebo se cítí v pohodě doma. Výsledky jsou u obou forem podobné.

Jak dlouho trvá terapie a kdy se začnou vidět výsledky?

První úleva přichází často už po prvním sezení - protože se konečně můžete otevřít. Hluboké změny ale trvají. U složitějších problémů je průměrná délka 15-20 sezení. To je přibližně 3-6 měsíců. Výsledky se neobjeví najednou. Objeví se postupně: vztahy se zlepšují, stres se snižuje, sebevědomí roste. A to je ten pravý výsledek.

Je možné, že se po prvním sezení nevrátím? Je to špatné?

Není to špatné. Někdo přijde na první sezení jen proto, aby zjistil, co to je. A to je v pořádku. Někdo se vrátí za týden. Někdo za rok. Někdo se nevrátí vůbec. To neznamená, že jste selhali. Znamená to, že jste si dali prostor pro vlastní rozhodnutí. A to je už úspěch.

Štítky:
Image

Shane O'Rourke

Jsem publicista a lektor se zaměřením na duševní zdraví. Píšu pravidelně o psychoterapii a překládám vědecké poznatky do srozumitelné praxe. Při práci se opírám o evidence-based přístupy a respekt k lidské zkušenosti. Mým cílem je pomáhat lidem lépe rozumět sobě i vztahům.