Psychoterapie není něco, co se děje v bílém plátně nebo v laboratoři. Je to rozhovor, který může změnit život. Nejde o to, aby někdo řekl, co máte dělat. Jde o to, aby někdo poslechl, co si vyprávíte, a pomohl vám to pochopit. Pokud se ptáte, co je psychoterapie, tak to není lekárna na duševní nemoci. Je to cesta, kterou procházíte s někým, kdo vás neohodnocuje, neříká vám, že to máte být jinak, a neřeší vaše problémy za vás. On vás jen vedie k tomu, abyste je pochopili sami.
Psychoterapie je léčba vztahem, ne předpisem
Většina lidí si představuje léčbu jako pilulku nebo injekci. Psychoterapie je jiná. Neexistuje žádný lék, který by vám vyřešil úzkost, deprese nebo pocit, že život vás přehnal. Místo toho se vše odehrává v rozhovoru. V tomto rozhovoru se střetávají dvě osoby: vy a terapeut. Vy přinášíte své emoce - ty, které vás děsí, unavují nebo vás zasekávají. Terapeut vám pomáhá je vidět jasněji. Neříká vám, že to máte překonat. Pomáhá vám pochopit, proč se vůbec objevují.
Tento proces se nazývá emocionální regulace. Když jste dlouho unikali svým emocím, vaše tělo a mysl se naučily je tlumit. Až přijde čas, kdy už to nejde. Tehdy se emoce vynoří - a to může být strašně bolestivé. Psychoterapie vám umožňuje toto zážitku prožít bez toho, abyste se cítili osamělí. Terapeut je ten, kdo vás drží, když se všechno zhoupne. A když se to zklidní, začnete vnímat svůj život jinak.
Kdo je psychoterapeut?
Psychoterapeut není magik. Není to člověk, který má odpovědi na všechny vaše otázky. Je to odborník, který se naučil naslouchat. Může být psycholog, psychiatr, sociální pracovník, dokonce i duchovní - pokud má potřebné vzdělání a certifikaci. V Česku se nejčastěji setkáte s psychologem nebo psychiatrem. Ale důležitější než titul je to, jak se s vámi cítíte.
Psychoterapeut neřeší vaše problémy za vás. Jeho úkol je pomoci vám pochopit, jak si svůj život organizujete. Jak se vztahujete k druhým. Co vás zdržuje. Co si myslíte o sobě. A hlavně - jak si sami bráníte to, co chcete. Neříká vám, že byste měli být silnější. Říká vám: „Podívej, co děláš, když se cítíš ztracený. A co se stane, když to přestaneš dělat?“
Největší chyba, kterou lidé dělají, je hledat „správného“ terapeuta podle jeho titulu nebo ceny. To není to, co dělá rozdíl. Rozdíl dělá vztah. Pokud se s terapeutem necítíte bezpečně, pokud se bojíte, že vás posoudí, nebo pokud se cítíte jako „pacient“, kterého musíte „napravit“ - pak to nebude fungovat. Nejde o to, kdo je terapeut. Jde o to, jestli se s ním můžete otevřít.
Jak psychoterapie funguje?
Psychoterapie není jedna věc. Existuje mnoho přístupů - kognitivně-behaviorální, psychodynamický, humanistický, systémový. Ale všechny mají jedno společné: pracují s vašimi příběhy. Každý člověk má v hlavě příběh o sobě. „Jsem neúspěšný.“ „Nikdy nejsem dost dobrý.“ „Všichni mě opustí.“ Tyto příběhy se vytvářejí v dětství, ve vztazích, v zkušenostech. A často se stávají automatickými - jako program, který se spouští, když se něco špatně podaří.
Psychoterapie vám pomáhá tyto příběhy vidět. Ne že byste je „vyhodili“. Ale začnete je pochopit. Zjistíte, že příběh „nikdy nejsem dost dobrý“ vznikl, když vám rodiče říkali, že „musíte být dokonalí“. A teď, když jste dospělí, ten příběh vás stále pohání - a vy se cítíte vyčerpání, když jen někdo řekne: „Co jsi dnes udělal?“
Terapeut vám pomůže zjistit, kde tyto příběhy začaly. A pak vám pomůže zkusit jiné reakce. Místo toho, abyste se schovávali, když se něco pokazí, můžete se naučit říct: „To mě teď bolí. Potřebuju chvíli.“
Jaké jsou formy psychoterapie?
Nejznámější forma je individuální psychoterapie - vy a terapeut sedíte v místnosti, kde je jen rozhovor. To je to, co si většina lidí představí. Ale existují i jiné formy.
Párová psychoterapie je pro páry, kteří se neustále hádají, nebo se cítí vzdálení. Nejde o to, kdo má pravdu. Jde o to, jak se vztahujete k sobě navzájem. V terapii se zjistí, že když jeden partner křičí, druhý se zamyká. A ten křik je vlastně strach. A ten zámkový režim je strach z bolesti. Terapeut vám pomůže tyto vzory vidět.
Skupinová psychoterapie je pro ty, kdo se cítí osamělí. V skupině je 6-10 lidí se stejnými nebo podobnými obtížemi. Můžete slyšet, jak jiní popisují to, co i vy cítíte. A to je silné. Když někdo řekne: „Já taky jsem si myslel, že jsem jen blázen“, a vy si řeknete: „To jsem já.“ - to je okamžik, který může změnit život. Skupina vás připraví na svět. Zjistíte, že nejste jediný, kdo se cítí ztracený.
Rodinná psychoterapie se zaměřuje na celou rodinu. Nejde o to, kdo má chybu. Jde o to, jak systém funguje. Někdy dítě, které má problémy ve škole, je vlastně hlasem rodiny, která se nechce dívat na své vlastní konflikty. Terapeut pomůže rodině najít jiný způsob, jak komunikovat.
Co se děje v terapii?
Nejde jen o to, že sedíte a vyprávíte. V terapii se používají i neverbální techniky. Některé terapeuti vás požádají, abyste nakreslili svůj vztah k rodičům. Nebo abyste si představili, jak by vypadala vaše životní cesta, kdybyste se mohli vzdát všech svých strachů. Někdo používá tělesné cvičení - protože emoce nejsou jen v hlavě. Jsou i v břiše, v krku, v ramenou. Když se například cítíte ztuhlí, terapeut vás může vést k tomu, abyste se nejprve jen pohybovali - a pak se podívali, co se v tom pohybu objevilo.
Terapeut vás neříká, co máte dělat. Ale klade otázky, které vás přinutí přemýšlet. Například: „Co se stane, když řeknete pravdu?“ „Co by se stalo, kdybyste se nechali být?“ „Kdo vás naučil, že tohle nemůžete cítit?“
Je důležité vědět, že během terapie se může stát, že se vám bude ještě hůř. To není chyba. To je známka, že se přesouvatě. Když se začnete dívat na emoce, které jste dlouho tlumili, budou se vynořovat. Můžete plakat. Můžete se rozzlobit. Můžete se cítit vyčerpaní. Ale to je přechodný stav. A když to přežijete, začnete cítit, že život má víc prostoru.
Když si myslíte, že to nemá smysl
Mnoho lidí přijde do terapie a řekne: „Tohle nejde. Já jsem jen blázen.“ Nebo: „Nic mi to nepomůže.“ To je normální. To je část procesu. Psychoterapie není o tom, že vás někdo „napraví“. Je o tom, že vás někdo nechá být takového, jaký jste. A když se cítíte přijatí, začnete měnit sami.
Nikdy nevíte, kdy se změna objeví. Někdo se cítí lépe po třech sezeních. Někdo po roce. Někdo přijde, aby řešil rozvod, a zjistí, že vlastně potřebuje řešit to, jak se cítí sám sebou. Psychoterapie není plánovaný proces. Je to cesta, kterou se nejde vůbec vědět, kam vede. Ale když se vydáte, začnete vidět věci, které jste dříve neviděli.
Je psychoterapie dostupná?
V Česku není psychoterapie vždy snadno dostupná. V městech je více terapeutů, ve venkovských oblastech méně. Ale dnes mnoho terapeutů nabízí online terapii. To je skvělá možnost, pokud nemáte čas, nebo pokud se vám nechce cestovat. Online sezení fungují stejně dobře jako osobní. Důležité je, abyste měli klidné místo, kde vás nikdo nebudí.
Co se týče financí - některé služby jsou zdarma. Například přes neziskové organizace, univerzity nebo projekty zaměřené na studenty, důchodce nebo ženy po porodu. Ale často jsou tyto služby omezené - buď počtem sezení, nebo regionem. Pokud máte možnost, zkontrolujte, zda vás nějaká organizace podporuje.
Někdo si myslí, že psychoterapie je jen pro „velké problémy“. To není pravda. Psychoterapie je pro každého, kdo se cítí unavený, ztracený, přetížený nebo jen nevědí, proč se cítí, že život nejde. Nechcete být „nemocný“. Chcete jen být sebou. A to je právě to, co psychoterapie umožňuje.
Co dělat, když začnete?
Nemusíte mít plán. Nemusíte vědět, co říct. Stačí, když se rozhodnete, že chcete zkusit. První sezení je jen setkání. Jak se s terapeutem cítíte? Mluví jasně? Myslíte, že vás slyší? Je vám větší než vás? Pokud ano - pokračujte. Pokud ne - zkuste jiného. Neexistuje „jedna správná“ psychoterapie. Existuje jen ta, která vám vyhovuje.
Nečekáte, že vám někdo dá řešení. Čekáte, že vám někdo dá prostor. A v tom prostoru se začnete učit, jak žít s sebou.
Je psychoterapie jen pro lidi s duševními poruchami?
Ne. Psychoterapie není jen pro ty, kdo mají diagnózu. Je pro každého, kdo se cítí unavený, ztracený, přetížený nebo neví, proč se něco děje. Mnoho lidí přijde kvůli stresu na práci, problémům ve vztahu, pocitu, že život nejde, nebo kvůli ztrátě. Psychoterapie pomáhá pochopit, co se vás týká - a jak si s tím poradit.
Jak dlouho trvá psychoterapie?
Není jedna délka. Někdo potřebuje jen pár sezení, aby se zorientoval. Někdo pracuje rok nebo déle. Záleží na tom, jak hluboké jsou problémy a jak rychle se cítíte přijatí. Nejde o to, kolik sezení máte, ale o to, zda se cítíte, že se pohybujete vpřed. Když se vám zdá, že už se nic nezmění, je čas přemýšlet, zda je terapeut ten správný, nebo zda potřebujete jiný přístup.
Může psychoterapie škodit?
Pokud je prováděna kvalifikovaným terapeutem, škodit nemůže. Ale pokud se s terapeutem necítíte bezpečně, nebo pokud vás někdo soudí, manipuluje nebo vás přinutí k něčemu, co vám nevyhovuje - pak to může být škodlivé. Důležité je, abyste věděli, že máte právo přerušit terapii, když vám to nevyhovuje. Není to selhání. Je to ochrana sebe sama.
Co když se mi během terapie stane, že se cítím hůř?
To je normální. Když se začnete dívat na emoce, které jste dlouho tlumili, budou se vynořovat. Můžete se cítit vyčerpaní, smutní nebo rozzlobení. To není chyba. Je to známka, že se děje něco důležitého. Pokud se cítíte příliš přetížení, řekněte to terapeutovi. On vám pomůže tento proces zvládnout. Nezůstáváte s tím sám.
Je online psychoterapie stejně účinná jako osobní?
Ano. Více studií potvrzuje, že online psychoterapie je stejně účinná jako osobní. Důležité je, abyste měli klidné místo, stabilní připojení a dostatek času, kde vás nikdo nebudí. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že online terapie může být i pohodlnější - nemusíte cestovat, nemusíte se oblékat, a můžete se cítit bezpečněji ve svém prostředí.
Psychoterapie není o tom, aby se někdo stal dokonalým. Je o tom, aby se někdo stal sebou. A to je největší změna, kterou můžete udělat.
