Applied Behavior Analysis (ABA) terapie pro autismus: Základy a praxe

Domů > Applied Behavior Analysis (ABA) terapie pro autismus: Základy a praxe
Applied Behavior Analysis (ABA) terapie pro autismus: Základy a praxe
Shane O'Rourke led 25 2026 0

ABA terapie není jen další metoda pro děti s autismem. Je to systém, který mění životy - ale ne vždy tak, jak se očekává. V České republice se o ní mluví stále více, ale málokdo ví, co skutečně dělá, kde funguje a kde může ublížit. ABA, neboli aplikovaná chování analýza, je nejvíce prozkoumaná terapie pro autismus na světě. Vznikla v 60. letech v Kalifornii, kdy psycholog Ivar Lovaas začal používat principy učení na děti s autismem. Dnes se používá po celém světě - včetně Česka - ale její aplikace se od té doby zásadně změnila.

Co vlastně ABA dělá?

ABA se nezaměřuje na to, co dítě „má“ - jako je autismus - ale na to, co dělá. Každé chování má příčinu a následek. ABA to analyzuje pomocí modelu A-B-C: Antecedent (co se před chováním stalo), Behavior (samotné chování) a Consequence (co se stalo hned po něm). Například: dítě křičí (behavior), protože chce hračku (antecedent), a rodič mu ji dá (consequence). ABA nezakazuje křičení - mění následek. Místo toho, aby dítě dostalo hračku za křik, se ho naučí ukázat na hračku nebo říct její jméno. Když to udělá, dostane hračku. Tak se chování mění.

Nejčastější techniky jsou Discrete Trial Training (DTT) a Pivotal Response Treatment (PRT). DTT rozloží složitou dovednost - třeba obléknout si kabát - na 10 malých kroků. Každý krok se procvičuje samostatně, s okamžitou odměnou. PRT je jiná. Místo toho, aby terapeut říkal, co dělat, dítě řídí aktivitu. Když si vezme hračku, terapeut se ptá: „Co to je?“ a čeká na odpověď. Pokud dítě řekne „autíčko“, dostane ho. Tento přístup je méně strukturovaný, ale často efektivnější pro komunikaci a motivaci.

Co se v ABA skutečně učí?

Podle systematického přehledu z roku 2022 publikovaného v PubMed Central, ABA ukázala významné zlepšení v sedmi z osmi oblastí u dětí s autismem. Mezi nimi jsou: jazykové dovednosti, sociální interakce, samostatné životní dovednosti (jako mytí rukou, oblékání), kognitivní funkce, snížení agresivního chování, snížení samohubného chování a zlepšení pozornosti. Nejčastější cíle v praxi: naučit dítě říct „chci“ místo křiku, pochopit, kdy má čekat, nebo naučit se používat toaletu bez pomoci.

Co ABA ne dělá? Nemění osobnost. Nenaučí dítě „být normální“. Není to „léčba“ autismu - to je důležité pochopit. Je to nástroj, který pomáhá získat dovednosti, které dítě potřebuje, aby se lépe pohybovalo ve světě. Například: dítě, které dříve neumělo říct, že má hlad, se naučí ukázat na obrázek jídla nebo říct „chci jídlo“. To není „vyléčení“. To je komunikace.

Kdo provádí ABA terapii?

Není to žádný terapeut s psychologickým vzděláním. ABA provádí BCBA - Board Certified Behavior Analyst. To je osoba s magisterským titulem, která absolvuje 1500+ hodin praxe a složí přísnou zkoušku. V Česku je jich málo. Většinou pracují ve specializovaných centrech jako Autismus ČR nebo ve vlastních kancelářích. Terapeuti, kteří pracují s dětmi, jsou často RBT - Registered Behavior Technician. Ti mají menší vzdělání, ale jsou školeni a pod dohledem BCBY.

První krok je FBA - Funkční analýza chování. Trvá 10-15 hodin. Terapeut sleduje dítě v různých situacích - doma, ve škole, na ulici - a zaznamenává, co předchází problémovému chování a co ho následuje. Na základě toho vytvoří individuální plán. Ten není jednou vytvořený a zapomenutý. Mění se každý týden. Pokud dítě naučí říct „chci“, ale neumí to říct v obchodě, terapeut to přizpůsobí.

Dítě se houpá, terapeut sedí vedle něj s nástroji pro volbu, respektuje jeho chování.

Jak často a kolik to stojí?

Intenzivní ABA terapie znamená 25-40 hodin týdně. To je jako plný úvazek. V USA to je běžné - a pojišťovny to platí. V České republice to není. Většina rodin platí z vlastní kapsy. Cena za hodinu se pohybuje mezi 600 a 1 200 Kč. To znamená ročně 120 000 až 250 000 Kč. Není to levné. Mnoho rodin se musí rozhodnout: ABA nebo auto? ABA nebo dovolená? Některé organizace, jako Autismus ČR, poskytují částečnou podporu, ale nikdo nezajistí plný rozsah.

Průměrná relace trvá 2-4 hodiny denně. Některé děti dělají tři relace denně - ráno, odpoledne, večer. Rodiče jsou součástí procesu. Musí se naučit používat stejné techniky doma. Bez toho se dovednosti nezobrazí. Pokud dítě ve škole naučí říct „chci“, ale doma křičí, nic se nezmění. To se nazývá generalizace - a je to nejtěžší část.

Co říkají rodiče?

Na platformě Autismus.info a v diskusích na Facebooku se rodiče často vyjadřují smíšeně. Jeden otec napsal: „Po 18 měsících ABA se mé dítě naučilo používat PECS - systém obrázků pro komunikaci. Křičení kleslo o 70 %. Ale jsme v dluzích. A já jsem se stal terapeutem, který neví, kdy přestat.“

Druhý příběh: „Naši dcera se naučila mluvit. Víte, co to znamená? Když jí řeknu: ‚Chceš kafe?‘, odpoví: ‚Ano, prosím.‘ To nebylo možné před rokem. ABA to umožnila. Nechápu, proč někdo to kritizuje.“

Na druhé straně: „Jako dítě jsem prošel ABA. Zakazovali mi, abych se houpal. Říkali mi, že to je špatné. Teď, když jsem dospělý, mám úzkost. Myslím, že mi někdo řekl, že mé tělo je špatné.“

Průzkum Autism Parenting Magazine z roku 2022 potvrzuje: 68 % rodičů vidí zlepšení komunikace. Ale 42 % říká, že jejich dítě má víc úzkosti. Některé techniky - jako „ignorování“ křiku - mohou dítě zneklidnit. Pokud se nezaměříte na emocionální bezpečí, může to způsobit škodu.

Děti s autismem se učí různými způsoby, spolu s rodiči, terapeuty a dospělým autistou.

Co říkají autisté?

Kritika ABA z autistické komunity není nová. V roce 2020 autistická aktivistka Laura Tisoncik řekla: „ABA učí děti maskovat. Učí je, že jejich přirozené chování je špatné. A to neznamená, že se naučí komunikovat. Znamená to, že se naučí přestat být sebou.“

Stovky lidí v USA, Kanadě a Česku sdílí podobné příběhy. Stimming - opakované houpání, třepání rukama, opakování slov - je přirozený způsob, jak autisté zpracovávají informace. Dříve ABA tyto chování potlačovala. Dnes to už většina dobrých terapeutů nedělá. V červnu 2023 Americká psychologická asociace zakázala používání trestů a explicitně vyhlásila, že ABA musí respektovat neurodiverzitu. To je změna. Ale ne všude.

V Česku se v lednu 2024 spustil pilotní projekt Ministerstva zdravotnictví a Autismus ČR. Cílem je zavést ABA do rané péče - ale s novými pravidly: žádné tresty, žádné maskování, žádné „normalizování“. Děti budou mít výběr. Terapeuti budou učit komunikaci, ne přestávat být autistickými.

ABA vs. jiné přístupy

Co když ABA není pro vaše dítě? Existují alternativy.

  • TEACCH - zaměřuje se na strukturu. Vytváří vizuální rozvrhy, jasná místa pro činnosti, přehledné prostředí. Dobré pro děti, které potřebují stabilitu, ale neřeší komunikaci.
  • DIR/Floortime - zaměřuje se na vztah. Terapeut se připojí k dítěti ve hře, sleduje jeho zájem, staví spojení. Dobré pro emocionální rozvoj, ale nezaručuje jazykové dovednosti.
  • SCERTS - kombinuje komunikaci, sociální dovednosti a emocionální bezpečí. Je méně strukturovaná než ABA, ale větší důraz na pohodlí dítěte.

ABA je nejvíce podložená vědou. Ale ne vždy nejlepší pro každého. Pokud vaše dítě reaguje na stres, úzkost nebo bolest, může ABA zhoršit situaci. Pokud potřebuje dovednosti - komunikaci, samostatnost, bezpečí - ABA může být nejlepší volbou.

Co se děje dnes v Česku?

V Česku má přístup k ABA jen 15 % dětí s autismem. Většina rodin se musí obrátit na soukromé centrum. Některé obce poskytují malé dotace - ale nejsou to systémové řešení. Teleterapie se rychle rozšiřuje. Od roku 2019 se její využití zvýšilo o 320 %. Někteří terapeuti už využívají Zoom nebo Teams - a děti se učí doma, ve škole, v autě.

Nový trend: zapojování autistických dospělých do vývoje terapie. V USA už více než 78 % ABA poskytovatelů konzultuje autistické osoby při plánování terapie. V Česku se to začíná dít. Některé centra najímají autistické asistenty, kteří pomáhají terapeutům pochopit, co dítě skutečně potřebuje - ne to, co rodiče chtějí.

Budoucnost ABA? Bude individualizovanější. Umělá inteligence bude analyzovat chování v reálném čase a přizpůsobovat terapii. Podle Harvardu to může zvýšit efektivitu o 25-30 % do roku 2028. Ale hlavní změna nebude technická. Bude lidská. ABA nebude o tom, jak dítě „opravit“. Bude o tom, jak mu pomoci žít - tak, jak je.

Je ABA terapie pro všechna děti s autismem?

Ne. ABA je nejúčinnější pro děti, které potřebují naučit se konkrétní dovednosti - jako komunikace, samostatnost nebo řízení chování. Pokud dítě má vysokou úroveň jazyka a sociálního porozumění, ale trpí úzkostí nebo přetížením smyslů, jiné přístupy jako DIR/Floortime nebo SCERTS mohou být vhodnější. ABA není lék - je to nástroj. A každý nástroj nevyhovuje každému účelu.

Je ABA bezpečná?

Dnes ano - pokud ji provádí kvalifikovaný terapeut, který dodržuje aktuální etické směrnice. V minulosti se používaly tresty, ignorování, donucování. To je dnes zakázáno v USA, Kanadě a většině evropských zemí. V Česku to není zákazem, ale odborné organizace jako Autismus ČR již odmítají tyto metody. Vždy se zeptejte: „Používáte tresty?“, „Respektujete stimming?“, „Zahrnujete dítě do plánování?“. Pokud odpověď zní „ne“, hledejte jiného terapeuta.

Kde najít kvalifikovaného ABA terapeuta v Česku?

Začněte s Autismus ČR - mají seznam certifikovaných terapeutů. Další možnost: hledejte BCBY (Board Certified Behavior Analyst) na stránkách Behavior Analyst Certification Board (BACB). V Česku je jich málo - asi 30-40. Pokud je vaše město malé, zvažte teleterapii. Důležité je: nechte si ukázat certifikát, zeptejte se na FBA, a zeptejte se, jak dlouho pracuje s autistickými dětmi. Pokud odpovídá „přes 3 roky“ a má konkrétní příběhy, je to dobrý znak.

Je ABA hrazena z pojištění v Česku?

Ne. V České republice ABA terapie není součástí základního balíčku zdravotního pojištění. Některé obce nebo občanská sdružení poskytují částečnou podporu - například 500-1 000 Kč měsíčně. Některé nadace jako Nadace pro děti s autismem nabízejí granty. Rodiče často hledají finanční pomoc u firem, kde pracují, nebo prostřednictvím crowdfundingu. Výsledkem je, že ABA je přístupná hlavně rodinám s vyšším příjmem.

Může ABA způsobit traumata?

Ano - pokud je aplikována špatně. Pokud terapeut ignoruje pocity dítěte, nutil ho k chování, které mu způsobuje bolest, nebo ho přiměl k potlačení přirozených způsobů, jak se vyjadřovat - může to způsobit dlouhodobé úzkosti, deprese nebo pocit, že „jsem špatný“. To neznamená, že ABA je špatná. Znamená to, že někteří terapeuti nejsou kvalifikovaní nebo nejsou citliví. Důležité je sledovat reakce dítěte. Pokud se stává neklidnějším, více se zamyká, nebo se bojí terapeuta - je čas přemýšlet o změně přístupu.

Štítky:
Image

Shane O'Rourke

Jsem publicista a lektor se zaměřením na duševní zdraví. Píšu pravidelně o psychoterapii a překládám vědecké poznatky do srozumitelné praxe. Při práci se opírám o evidence-based přístupy a respekt k lidské zkušenosti. Mým cílem je pomáhat lidem lépe rozumět sobě i vztahům.